Publikováno Napsat komentář

Nejpopulárnější značky audiokazet: zlatý věk audiokazet

V dobách, kdy světu vládly kazeťáky a walkmany, nebyly audiokazety jen nosiči dat, ale skutečnými ikonami životního stylu. Mezi ty nejznámější a nejoblíbenější patřila zejména japonská trojice TDK, Maxell a Sony. Audiokazety TDK se po dlouhá léta staly synonymem pro vynikající kvalitu zvuku i mechanickou odolnost, zatímco Maxell dokázal oslovit úplně každého – od běžných posluchačů hledajících levný základ až po audiofily a profesionály, kteří nedali dopustit na jejich high-endové modely. Pozadu nezůstávalo ani Sony, které díky své pověstné inovativnosti přinášelo do světa kazet průlomové technologie a modely, jež si okamžitě získaly srdce milovníků hudby po celém světě.

Evropskou špičku reprezentovaly především německé značky BASF a AGFA. Společnost BASF se proslavila zejména svými revolučními „Chrome“ kazetami. Jejich chromový povrch pásku zaručoval široký dynamický rozsah a minimální šum, což z nich dělalo jasnou volbu pro náročné nahrávání. Podobně na tom byla i AGFA, jejíž kazety byly ceněny pro čistý a věrný zvukový záznam. Zapomínat nesmíme ani na nizozemský Philips, který celou technologii kompaktní kazety původně vymyslel a po celou dobu její slávy nabízel širokou škálu produktů pro nejrůznější potřeby.

Americký kontinent na trh dodával legendární značky jako Scotch, spadající pod technologický gigant 3M, a Memorex. Zatímco Scotch sázel na vysokou spolehlivost a tradici v oblasti záznamu, Memorex se zaměřoval na širokou veřejnost a nabízel vynikající poměr ceny a výkonu.

Specifické místo na evropském trhu si pak vydobyla turecká značka RAKS, která se stala velmi populární díky dostupné ceně při zachování solidní kvality nahrávky.

Pro náročné posluchače byly důležitými hráči také značky Denon, JVC a vizionářský výrobce That’s a také Nakamichi. Japonský Denon byl pro mnohé synonymem preciznosti a vynikajících zvukových vlastností, zatímco JVC těžilo ze své silné pozice výrobce elektroniky a propojovalo kvalitu svých rekordérů s vysokou spolehlivostí vlastních pásků. Naprostým unikátem se pak stala značka That’s, patřící společnosti Taiyo Yuden, která do světa kazet vnesla futuristický design s ikonickými trojúhelníkovými okénky a špičkové metalové technologie, které ji vynesly na vrchol zájmu těch nejnáročnějších posluchačů. Nakamichi sice vyráběl především špičkové kazetové magnetofony (jako byl legendární Dragon), ale nabízela i vlastní řadu kazet. Ty byly navrženy tak, aby dokonale ladily s jejich špičkovými stroji, a dodnes mají mezi sběrateli nádech naprosté exkluzivity.

Popularita těchto značek nebyla náhodná. Stála na čtyřech pevných pilířích: špičkové kvalitě zvuku, mechanické odolnosti proti častému přehrávání, celkové spolehlivosti a v neposlední řadě na silném marketingu, který z obyčejné plastové krabičky udělal prestižní zboží. Je však důležité mít na paměti, že výsledný zážitek nezávisel jen na logu výrobce, ale i na konkrétním typu pásku. Jiná kazeta byla vhodná pro záznam mluveného slova a úplně jiná pro věrnou reprodukci hudebního alba. Právě tato rozmanitost a možnost volby dělaly z éry audiokazet nezapomenutelné období hudební historie.

Publikováno Napsat komentář

Příběh revoluce v kapse: odkud se vzala audiokazeta?

Audiokazeta Philips. Photo: Royal Philips

Dnes nám to přijde jako samozřejmost – vložit médium do přehrávače a stisknout tlačítko. Ale v polovině 20. století byla domácí reprodukce hudby spíše rituálem pro trpělivé techniky. Pokud jste si chtěli něco nahrát, museli jste zápasit s obrovskými kotoučovými magnetofony a složitě provlékat magnetický pásek mezi složitým systémem kladek. Vše se ale změnilo v roce 1963, kdy nizozemský gigant Philips představil světu vynález, který měl původně sloužit jen k diktování v kancelářích: Compact Cassette.

Otcem tohoto revolučního nápadu byl inženýr Lou Ottens. Jeho vize byla prostá, ale odvážná – vytvořit médium, které se vejde do kapsy u saka, bude levné a jeho obsluha bude tak intuitivní, že ji zvládne i dítě. Když Ottens a jeho tým v belgickém Hasseltu poprvé ukázali světu prototyp audiokazety na berlínském veletrhu rozhlasu a televize, málokdo tušil, že právě sleduje zrod globálního fenoménu.

Klíčovým momentem pro úspěch kazety však nebyly jen její rozměry, ale překvapivý tah společnosti Philips. Namísto toho, aby si svůj patent úzkostlivě střežili, rozhodli se jej pod tlakem japonského trhu poskytnout ostatním výrobcům po celém světě zcela zdarma. Tento krok zajistil, že se audiokazeta stala celosvětovým standardem. Během krátké doby se do výroby zapojily značky jako Sony, Maxell, Basf nebo TDK a začaly posouvat hranice toho, co tento malý kousek plastu dokáže.

Zatímco v 60. letech byla kazeta považována za nosič s průměrným zvukem, 70. a 80. léta přinesla technologický skok. Vývoj nových materiálů, jako byl oxid chromičitý nebo čistý kov (Metal), proměnil audiokazetu v plnohodnotné Hi-Fi médium. Příchod legendárního Walkmanu od Sony v roce 1979 pak dílo zkázy pro velké kotoučové magnetofony dokonal – hudba se stala mobilní a osobní záležitostí.

Příběh audiokazety je tak příběhem o demokratizaci hudby. Umožnila lidem poprvé v historii sestavovat si vlastní výběry skladeb a brát si svou oblíbenou kapelu kamkoliv s sebou. A i když ji později vytlačila digitální média, její odkaz žije dál v srdcích sběratelů i v samotném designu, který dodnes zůstává symbolem nezávislosti a analogové čistoty.

Photo: Royal Philips